Jdi na obsah Jdi na menu
 

MOUDROSTI Lužických Srbů

4. 4. 2011

O ŽIVOTĚ:

♦Čím širší řeka, tím delší most.

♦Kuráž je půl vítězství.

♦Největší radostí je být druhým pro radost.

♦Zbytečnou starostí duše zahořkne.

♦Do každého ráje vlezou hadi.

♦Nikdo na světě není není chudší než bohatý ničema.

♦Kdo se žene za chválou, užene si výsměch.

♦Bohatý lakomec a vykrmené prase dávají užitek až po smrti.

♦Raději dřív nežli pozdě.

♦Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.

♦Všechny boty nejsou na jedno kopyto.

♦Hrstka kvasnic korce mouky rozhýbá.

♦Země všechno vyživí, a všechno také sní.

♦Neúrodné roky učí hospodařit.

♦Suchá léta jsou zlá, mokrá jsou ještě horší.

♦Májový deštík med a mléko ukapává.

♦Počasí se neptá žádného kalendáře.

♦Tmavé Vánoce, tmavé stodoly.

♦Čím bělejší zima, tím zelenější léto.

♦Plevel má tuhý život.

♦Zima má velké břicho.

♦Čím větší strom, tím blíž je blesk.

♦Pro jeden strom nepadne les.

♦I mrholení promáčí.

♦Radši tři večerní rosy než jeden náhlý liják.

♦Kde to voní medem, nejsou daleko žihadla.

♦Když je pivo natočené, má se vypít.

♦Den co den pečené holoubky jíst se omrzí.

♦Žaludek má dost dřív než oči.

♦Zajíci nepomůže, že je slanina levná.

♦Dřív než se vydáš na dalekou cestu, přivaž doma starosti k plotu.



O ČLOVĚKU:

♦Čím víc máš, tím víc potřebuješ.

♦Čím výš vystoupíš, tím dál vidíš.

Co neznáš, to nechceš.

♦V ničích dveřích se nedělej širší než jsi.

♦Co si v mládí nadrobíš, ve stáří musíš sníst.

♦Kdybych měl, co nemám, mohl bych, co nemohu.

♦Člověk je často sám sobě nejhorším škůdcem.

♦Co jsi na otrubách získal, na mouce jsi ztratil.

♦Pomáhej z bahna, ale sám v něm neuvízni.

♦Pálenka je lék i jed, podle toho, jak piješ.

♦U pece se můžete ohřát, ale i spálit.

♦Po čem ti nic není, do toho nestrkej nos.

♦Nabízejí-li ti dvě hrsti, spokoj se s jednou.

♦Čelem zeď neprorazíš.

♦Z vlastního hrníčku nejlíp chutná.

♦Chceš-li ptáky lovit, klackem po nich neházej.

♦Kopřiva tolik nepálí, když ji pevně stiskneš.

♦V létě spravuj sáně, v zimě si připrav vůz.

♦Hraj na svoje housle a nenatahuj se po cizích dudách.

♦Jez svoje krajíce a nečekej na cizí koláč.

♦Nakupuj očima, nikoli ušima.

♦Bez bohatství v srdci jsi chudák, i kdybys až po uši v penězích stál.

♦Lepší je být šilhavý než slepý.

♦Raději přisolit, nežli přesolit.

♦Radši suchý kus chleba v klidu než koláčky ve shonu.

♦Medu se brzy přejíš.

♦Dopřej druhému, co bys sám sobě rád dopřál.

♦Víc než na kůži promoknout nemůžeš.

♦Promočená sukně se deště nebojí.

♦Trpělivost je nejlepší služebnice.

♦Dobré vůli i suchá skýva zachutná.

♦Slzy vyplaví smutek ze srdce.

♦Nezařízni husu dřív, než snese všechna zlatá vejce.

♦Nekrájej si větší sousta, než se vejdou do úst.

♦Neprodávej vejce dřív, než je slepice snese.

♦Neslibuj víc, než můžeš dát.

Co sypeš, to meleš.

Čím líp se máš, tím víc chceš.

Kdo se nedá ohnout, tomu zlomí páteř.

Necháš-li se bít bez viny, brzy Tě budou mít za psa.

Kdo je s každým zadobře, není zadobře s nikým.

Je snadné řezat ucho jinému.

Velký nastrčí hlavu, malý zadnici.

Zašívej dírky, nebudeš mít díry.

Ohebný hřbet se nezlomí.



O VĚCECH:

I střípek ti poví, jaký byl džbán.

Když se šíp vznesl nejvýše, obrací se k pádu.

Ani nejmenší mlýnek není bez klapotu.

Zvony na mši zvou, ale pak na ni samy nejdou.

Kopyto přetrvá ševce.

Těžký trakař chce pevnou páteř.

Hrnec není nic platný, nemáš-li co vařit.

Píšťalku z každé haluze nevyklepeš.

Nekupuj, co nepotřebuješ, i kdyby za halíř bylo.

Pečená klobása ráda líhá v kyselém zelí.

Pečené ryby plavou nejraději v pivě.

Lepší mít mouchu v zelí nežli zelí bez masa.

Vylitý hrnec poklici nepotřebuje.

Červivá hruška je nejdřív zralá.

Slzy rozleptají i ocel.

Každá chýška má svoje myšky.



O MYŠLENÍ A SLOVU:

Plný sud nedělá takový rámus jako prázdný.

Prázdný mlýn nejvíc klape.

Vhodné slovo je oříšek ze zlata.

Podle zpěvu poznáš ptáka, podle řečí muže.

Někdy oči povědí více než ústa.

Zavřená ústa řeknou víc než tlachavá huba.

Ledacos můžeš vrátit, vyřčené slovo nikoli.

Co se uším líbí, tomu rády věří.

Spoustou slov se pytel nenaplní.

Od řečí k činům je daleká cesta.

O čem nechceš, aby se mluvilo, ani sám sobě neříkej.

Čemu nerozumíš, do toho se nepleť.

Za veselým stolem nepouštěj jazyk z uzdy.

Pálenka pouští z otěží hloupé jazyky.

Zranění zlým slovem bolí víc než tupým nožem.

Co jsi zlým slovem roztrhl, musíš dobrými slovy látat.

Pichlavou řečí sám sebe popícháš.

Medové zašeptání často jed do duše stříkne.

Před hladkými ústy a na hladké cestě se měj na pozoru.

Pomlouvačný jazyk v ústech zčerná.

Jazyk žvaní ledacos, o čem srdce neví.

Obuškem hulvátovi domluvíš nejrychleji.

Ještě neznamená "ano", když říkají "ne".

Nohou pod stolem se řekne, co pusa za stolem nechce.

Kdo mlčí, neprohřeší se.

Co dnes v koutku šeptneš, o tom zítra všichni vrabci na střeše cvrlikají.

Kdo hodně mluví, musí se hodně omlouvat.

Dobré slovo je klíčem k zamčené duši.

Z čisté duše nepramení nedobrá slova.

Ješitná ústa tlachají nejraději o sobě.

Nemaš-li hlas, zpívej potichu.



O POZNÁNÍ A VĚDĚNÍ:

Kdo zkusil, ten ví.

Moudrý se moudrým rád poučit dává.

Žádný moudrý se moudrým nenarodil.

Moudrý je dobrý a dobrý je moudrý.

Teprve modřinami zmoudřel.

Žádná hlava není tak velká, aby se do ní vešla všechna moudrost.

Moudrost nelze koupit, jinak by nejmoudřejší byl bohatý vůl.

Když je zábava v nejlepším, moudrý říká dobrou noc.

Stará moudrá teta je v domě, čím rozmarýna v truhle.

Nejdřív se sám nauč, potom uč ostatní telata.

Zkušenost naučí víc než plesnivé knihy.

Stará liška pasti zná.

Když už se vám dítě spadlé do studny topí, je pozdě studnu přikrývat.

Z malých pramenů vznikne velká řeka.


O ROZUMU A  CHYBOVÁNÍ:

Hlupáci a paličáci živí soudce.

Není rozumné všechno navěšet na jeden hřebík.

Hloupost a pýcha jsou sestry z jedné chalupy.

Chytrák včas couvne, hlupákovi rozbijí čelo.

Nejhloupější pěst nejvíc do stolu tluče.

Je jedním z těch chytrých, co dělají z popela dřevo.

Knihy jsou hlupákovi užitečné jak slepému zrcadlo.

Vůl drží s voly.

Když se hlupákovi daří, je brzy brán za moudrého.

Mudrlantovi se zdá, že každou blechu kašlat slyší.

Nikdo není sám sobě dost moudrý.

Nikdo se mistrem nenarodil.

Nechceš-li živit kočku, sežerou tě myši.

Neber si víc, než můžeš unést.

Běhat pro hlupáky do města netřeba, ve vsi jich máme dost.



O PRAVDĚ A LŽI:

Pravda má ráda přímé cesty.

Stoletá nepravda není ani na okamžik pravdou.

Hedvábná slova najdou ochotné uši.

Kde jsou krmeny lži, tam pravda lítostivě sedí.

Kde mluví peníze, pravda oněmí.

Říkáš-li lidem pravdu do očí, získáš leda bolavá ústa.

Lži jsou křídla na šibenici.

Zlato učí lhát a brát.

Advokáti- za peníze pravdu zvrátí.

Zlato dělá falešné svědky.

Kdo má v ústech dva jazyky, tomu se dívej do očí.

Pravda se nesmí zastavit před panským dvorem.

Pravda bodá do očí.

Pravda je pro chudého příliš drahá koupě.

Dlouhé žvanění, ale krátký kousek pravdy.

Běhat pro pravdu do města stojí hodně podrážek.

Do Prahy pro pravdu chodit, to byly trnité cesty.

Nepravda často tancuje, zatímco pravda slzyz šátečku ždímá.

Lež chodí po jedné noze, pravda po dvou.

Lži mají skleněné nožky.

Lži plodí lži.

Lháři jazyk zhnisá.

Lhář získá bolavou hubu.

Kdo lže , ten krade- a do pekla se hrabe.

Zlatým rukám lež na pravdu se mění.

Pole má oči, keř má uši.

Bůh podvodníka podvodníkem trestá.


O KRÁSE A UMĚNÍ:

Čím hezčí ptáček, tím dražší klícka.

Čím hezčí ptáček, tím více ptáčníků se za ním honí.

Škoda krásných očí, když z nich liščí duše kouká.

Krásná růže- ostré trny.

Víc než růží máš na světě trnů.

Čím hezčí hospodská, tím lepší pivo.

Čím hezčí mlynářka, tím více se ve mlýně mele.

Poctivé oči jsou nebeské hvězdy.

Krásné svršky nepovědí, jaké jsou spodky.

Copak může pěkná slepička za to, že se všem kohoutkům líbí?

Růže a tváře brzo vyblednou.

Po odkvetlé růži se žádná ruka nenatáhne.

Žena ti nemá za zlé, když mluvíš o její kráse.

Krásná tvář  a krásné oči jsou past.

Krása hodně zlého natropí.

Krása nasytí oči, nikoli žaludek.


O CTNOSTECH A NECTNOSTECH:

Velké kdákání, ale malé vejce.

Kdo lže, ten krade, kdo krade, musí lhát.

Ve falešném srdci se líhnou hadi.

Paličák si do postele nasadí ježky.

Lepší je o skývu prosit než bochník krást.

Zlé oko na nevinu jedovatě hledí.

V hromadách peněz se líhnou jedovatí červi.

Hněv je slepý rádce.

Starého zajíce nemusíš učit chodit do zelí.

Kde se potkají dvě, jde třetí o kůži.

V zatvrzelé hlavě se čertovi sedí nejměkčeji.

Zlý jazyk nemá žádné rohy, ale pobodá kdekoho.

Čím lstivější liška, tím víc se krčí.

Mlsná huba projí statek.

I růžová zahrada má svoje kopřivy.

Za stříbrňáky už leckterý jidáš duši prodal.

Pálenka vyplaví statkáře ze dvora i ze vsi.

Dobráka i cizí rána bolí.

Myšlenkami staví zámky, rukama leda kozí chlívek.

Hrbáč vlastní hrb nevidí.

Hodný je i po tmě hodný.

Lípa voní bez poděkování.

Děda říkával: Neber to nejlepší, dávají-li ti vybrat.

Správné pokání je, už nikdy neupadnout do hříchu.



O VINĚ A TRESTU:

Bez viny nebij, ani se nedej bít.

Provazů je na světě dost, ale šibenic je málo.

Falešní jidášové nebyli ještě všichni pověšeni.

Vězení je vězení, byť to byla stříbrná klícka.

Falešná duše zajde na vlastní jed.

Nalichvařené sežerou červi a rozpráší větry.

Lichváři čert v pekle roztápí.

Falešnému svědkovi uhnije jazyk.

Krátíš-li robotníkům mzdu, za zády se ti směje čert.

Trápí-li tě bez viny, ukaž jim pěst.

Pálenka nemá vinu na tom, že se pijan opije.

Chudý je často bit bez viny.


O SLÁVĚ A HANĚ:

Světská sláva má slepé oči.

I královské růže zvadnou.

Vše chvályhodné chvalte, el neztraťte míru.

Nevěř pochlebníkovi, dokud ses mu nepodíval pod rukáv.

Věříš-li medovým jazykům, napálí tě.

Na slaninu chytíš myš, na chválu blázna.

Znáš všechny cesty do řiti, ale žádnou z řiti ven.

Když tě chválí ničema, čestní se od tebe drží dál.

Každý chválí, co dělá nejraději.

Myslíš, že královské krávy dojí jen smetanu?

I hlava pod zlatou korunou občas bolí.

Pochvala snadno pustí, ale skvrny drží dlouho.



O ŠTĚSTÍ A NEŠTĚSTÍ:

Štěstí i neštěstí chodívají po jedné pěšině.

Štěstí nebydlí ve zlaté truhle, ale v bohaté duši.

Tancuj, když ti štěstí hraje.

Se zavřenýma očima kvítek štěstí nenajdeš.

Štěstí má vrtkavé nohy.

Štěstí stojí na skleněných nohách.

Štěstí leckomu zavře oči.

Čím více se za štěstím honíš, tím víc před tebou utíká.

Za uprchlým štěstím se honíš zbytečně.

Neštěstí má křídla.

Rovná páteř se neštěstím ohne.

S povykem bude zlo horší.

Neštěstí lidi smíří, smrt je srovná.



O PŘÁTELSTVÍ A NEPŘÁTELSTVÍ:

Dobrého přítele si važ jako božího daru.

Tři bratři pomohou méně než jeden upřímný přítel.

Veřejný nepřítel není tak nebezpečný jako falešný přítel.

Když nouze vchází do dveří, přátelé okny prchají z jizby.

Dobrý žaludek je dobrý přítel.

Rána od vlastního člověka nejvíc bolí.

V nouzi nejlíp poznáš, kdo je tvůj přítel.

Žádný nepřítel není horší než ten, kdo býval vaším přítelem.

Stará přátelství vydrží nejdéle.

Opravdový přítel ti vinu vyčte do očí.

Nepřítel spíše než přítel ti ukáže, jaký jsi člověk.



O LÁSCE A NENÁVISTI:

První láska má nejdelší kořen.

Mladá láska přeleze každý plot.

Staré lásky se rády obnovují.

Láska je nejlepší balzám na bolavá srdce.

Dlouhými přípravami promeškáš křtiny i svatbu.

Oči měj otevřené před svatbou, po svatbě je pozdě.

Sňatek se nejlépe vydaří, když srdce se srdcem se berou.

Na svatbách se spřádají další svatby.

Statek se rád se statkem žení.

Kde nevěstu dělá stříbrná skříň, tam po svatbě řádí ďábel.

Srdce musí často nést větší tíhu než hřbet.

Vdoviny slzy podemelou kamenný hrad.

Napnout nové struny na staré srdce se zdaří málokdy.

Za zlato si ani šlechtic lásku nekoupí.

Tělesná láska kalí rozum.

Pole je chléb a láska je zlatá mísa.



O MUŽI A ŽENĚ:

Ženy jsou všechny z Evina rodu.

Každá Eva ví, jak na svého Adama.

Adam se vymlouvá na Evu, Eva na hada to svádí.

Muž je strom a dobrá žena je jeho koruna.

Dobré srdce a pilné ruce moudrý hoch u děvčete hledá.

Dívčí oči jsou hluboké studny, kdo dohlédne jejich dna?

Dobré mravy jsou dívce svátečním šatem.

Nezneucti žádné děvče, vždyť i tvá matička byla kdysi děvčetem.

Dívčí věrnosti věř jako aprílovému počasí.

Ženy mají aprílové počasí po celý rok.

Nejsilnější žena je ta, která vládne svému jazyku.

Paní má na pánovi ráda panství.

Mrzuté ženy se bojí i čert.

Slzy jsou nejsilnějšími zbraněmi žen.

Žena umí muže oklamat, i kdyby měla oči do  čtyř stran.

Ženina lest je nad mužovu pěst.

Ženin jazyk vyžene muže z jizby i ze dvora.

Dobrou ženu abys s lucernou za bílého dne hledal.

Ženatý i svobodný- každý musí mrzutá břemena nosit.

S kozlem šla do otavy a potrkaná přišla domů.

Na ztracenou poctivost kořenářka žádné bylinky nemá.

Střez se ženského předku a koňského zadku.

Děvka je děvka, ve chlívě i na zámku.

Stará bába dobrý kůň, mladé děvče netopýr.

Muž vozem nenavozí, co žena v zástěře odnosí.

Mladá liška poblázní i nejmoudřejšího starého vlka.

Rozumná žena muži vládne, umí-li mu dobře vyhovět.



O RODIČÍCH A DĚTECH:

Žádná matička na světě není jako ta naše.

Ženy měj v úctě, tím svoji matičku uctíváš.

Manželství bez dítěte je svět bez sluníčka.

Ptáčka písničky přejdou, když má dětem do hrdélka nosit.

Na dětech vidíš, jakou mají matku.

Moudrá matka učí víc rukou než ústy.

Každá kvočna se pro svoje kuřátka i na smrt odváží.

Děd byl sedlák otec byl pán a syn je budižkničemu.

Čím vetší děti, tím větší kříž.

Bohu nejmilejší děti nosí často nejtěžší kříž.

Někdy se jablko přece jen kutálí daleko od stromu.

Chlapci ohýbejte páteř dříve než ztvrdne.

Malé děti šlapou matce po klíně, velké po krku.

Zlobivým dětičkám se musí nos utírat, ale ne hedvábím.

Nevhodné děvče je trnem v mateřském srdci.

Hezkou dceru neuhlídáš, nechce-li se hlídat sama.

Spíš vdovec najde ženu než sirotci matku.

Ještě dnes udělej pro matičku něco dobrého , Bůh ví zda ji budeš zítra mít.

Dítě poběhlice neví, kolik má otců.

Čím milovanější dítě, tím svižnější prut.

Nejzdravější bylinou pro zlobivé dětičky je březový prut.

Lepší je, když děti pláčou kvůli otci, než když ten později pláče kvůli dětem.

Naše dítě je přece nejkrásnější ze všech.

Vydařené děti jsou blahý dar boží.

Vydařené děti jsou čestná  koruna rodičů.

Děti bohatých se zřídkakdy vydaří.

Hvězdičky děti učí: buďte čisté jako my.

Správná matka prosí: Dej Bože, aby moje dítě bylo i Tvoje.

Matka, která v pravý čas hubuje, dětem cestu ke štěstí buduje.



O MLÁDÍ A STÁŘÍ:

Mladá léta ukazují, jaké budou staré dny.

Mládí leze na vysoké schody.

Mládí na každém hřebíku housličky vidí.

Mladý kočí rád práská bičem.

Mladá myška pastem věří.

Mladého koně a mladého chlapce  voď na krátké uzdě.

I mladá kopřiva popálí.

Ještě neumí dvě kozičky pást a už chce být hospodářem.

Když starý vlk spí, mladá liška běží tancovat.

Stará srdce chladnou.

Staré bábě dvoje hrábě, mladé dívce čtyři cepy.

Když dědové mluví, nechť mládencům  rostou uši.


O PRÁCI A ZAHÁLCE:

Co máš udělat, s tím neotálej.

Má-li včelař štědrou ruku, mají včelky zlaté nožky.

Co chceš mít udělané nejlíp, to si udělej sám.

Chléb s medem honí do práce líp než hůl.

Kdy bydlí pracovité ruce, tam hlad nemůže.

Příprava ušetří síly.

Kyselá práce, sladký odpočinek.

Rozdělané ještě není dodělané.

Jedno po druhém uděláš dřív než všechno najednou.

Od poloviční práce nemůžeš čekat celý užitek.

Ústa nedohoní, co ruce zmeškají.

Šikovná kuchařka i ze stračích nožek hostinu udělá.

Housle ať živí chromého, zdravý chop se pluhu.

Pot na polích do měšce, pot na tancovačkách z měšce pomáhá.

Pole prozradí,jaký rolník ho oral.

Moudrý hospodář první vstává a poslední jde spát.

Hospodář potřebuje oči i vzadu.

Hospodyně nekrmí husy pro jejich kejhání.

Horník dobývá stříbro ze skály , rolník z brázdy.

Vyhovíš-li zahradě, vyhoví ona tobě.

Hotová práce je měkké lůžko.

Poctivá práce dělá poctivou odměnu.

Černý mlynář a bílý kovář za moc nestojí.

Líná chůva ráda makovičky vaří.

Lenoch se kvůli vstávání bojí i lehnout.

Lenoch nikdy nepocítí, co vlastně je odpočinek.

Kdo nejvíc o práci tlachá, rád dělá nejmíň.


O BOHATSTVÍ A CHUDOBĚ:

I čest je jmění- a větší než  pytel peněz.

Bez práce a potu nepříjde se k zlatu.

Z haléřů vyrostou tolary.

Plný měšecrád nahlas cinká.

Hotové peníze mají usměvavé oči.

Cesta k penězům je kluzká.

Čím bohatší pán, tím chudší poddaní.

Kde jsou peníze, tam se vetře čert, kde nejsou, tam taky.

S bohatstvím srdce tvrdne, s chudobou rostou závistivé oči.

Slípka ať je černá, hlavně že jsou vejce zlatá.

Čím lepší časy, tím horší lidé.

Za bohatými děvčaty chodí dohazovači zdaleka.

Zlatý měch si stříbrnou truhlici za nevěstu hledá.

Zlatý prsten z hliněného srdce zlaté neudělá.

Není umění být štědrý z cizího měšce.

Plný měšec lítá po světě, prázdný musí sedět doma.

Radši zaplacenou chatku než zadlužený statek.

Chudého se peníze bojí.

Dluh je kruté jařmo.

Marnotratník sám sebe okrádá.

Zasloužený groš prospívá víc než nalezený zlaťák.

Šetři, když máš, a budeš mít, když mít nebudeš.

Málo je přece jen víc než nic.

Je málo rukou, které nerady berou.

Pro půjčku jdi pomalu, ale rychle ji vrať.

Žádná slepička nechce hrabat zadarmo.

Dávej, dokud máš.

Nejbohatší je ten, kdo nejmíň potřebuje.

Tučná kuchyně- hubené měšce.

Nejkratší cesta do Mizerova vede přes krčmu.

Nouze je přísná učitelka.

Hladovému není žádná kůrka tvrdá.

Chudému je po celý rok každý den postní.

Nouze má chromá křídla, když má jít z domu.

Nouze plodí nouzi.

Žebrákům chléb nesplesniví.

Žebrácká hůl je z trpkého dřeva.

Sytý hladovému nevěří.

Do Bohatic jel a do Chudic přijel.

V prázdné mlýnici žádné myši nezůstanou.

To z naší roboty rostou pánům převislé břichy.

Při výprasku si bohatý hlídá tvář, chudý oděv.

Maso sežere pán, kosti ať hryže robotník.

Král bere první.

Zlatému teleti svět rád slouží.

Měšce otevírají dveře vězení.



O DOMOVĚ A VLASTI:

Co není dobré doma, ani v cizině není k ničemu.

Lidé za horama taky jedí chleba.

Srbožrouti se rozplynuli, Lužičtí Srbové tu zůstali.

Lužickému Srbovi pýcha sluší jak žebrákovi prsten.

Německý žebrák i srbský chleba sní.

Lužický Srb má dvoje má dvoje ústa, srbská a německá.

České kozy mají lůj za ušima.

Vítr z Čech nám přináší zpěvavé ptáky.

Větry z Polska přiženou psí zimu.

Daním je jedno, zda musí do Prahy či do Drážďan.

Ani Praha, ani Lipsko ti na rozumu nepřidají, příjdeš-li tam bez hlavy.

Stará práva- staré křivdy.

Staré zvyky jdou s námi do hrobu.



O JEDNOTLIVCI A SPOLEČNOSTI:

Něčí smrt- něčí chléb.

Zlí lidé- zlé časy.

Kočičí hra, myší utrpení.

Půjde ti o kabát, budeš-li se drát trním.

Střez se pokrytce, přijde-li za tebou s koláčem.

Slepičko, nesnášej husí vejce, rozbolí tě řiťka.

Koni, který nejvíc táhne, dává se často nejmíň ovsa.

Dudek nemůže za to, že se nevylíhnul v hnízdě hrdličky.

Jedna prašivá ovce celý ovčín nakazí.

Čím víc pastýřů, tím nedbaleji se pase.

Kdo jiného do bahna vede, ten v něm první uvízne.

Svině je svině, byť byla na hedvábném loži.

Každá liška se na husu směje.

Každý kozel svoji bradu chválí.

Liška zavinila výprask, a vlkovi šlo o chlupy.

Havran nemůže za to, že neumí zpívat.

Ani nejhodnější včelka není bez žihadla.

Žádná slepice nesnáší vařená vejce.

Chceš-li s kočkami orat, zapřahej dopředu myši.

House ze dvora chce na zahradu, house ze zahrady chce na dvůr.

Neboj se hněvu boháčů, ale slz chudáků.

Nestrkej svou lžíci do cizí mísy.

Potmě nedělej nic, zač by ses za světla nemusel stydět.

Osel rád koni říká strýčku.

Vrána vráně oči nevyklove.

Zbloudilou ovci sežere vlk.

Kdo muzikantům platí, tomu patří tanec.

Každý má své trápení, já i ty.

Kde se dva přetahují o jedno vejce, třetí ho do kapsy strčí.

Svět zašlape do bláta každého, kdo padne.

Bosého boty netlačí.

Hladová ústa suchou skývu chválí.

V nouzi je každý sám.

Vichr vyvrací duby-doubky jenom zatřese.

Ptáčka, který ráno příliš časně zpívá, večer sežere kočka.

Štika vezme i usopleného okouna, když kapříka nemá.

Nepříjde hora k hoře, ale člověk k člověku.

Kdo má jaro v duši, tomu i zima kvítka dává.

Pravý muž nevyje  s ostatními, i kdyby mezi vlky byl.

Kdyby bič byl ovsem a klení nepomáhalo, leckdo by měl spřežení.

Kdyby byl osel kuchařem, všichni bychom obědvali  bodláky.

Buď lepší a budeš se mít lépe.

Nezralé dobrodiní- kyselý dík.

S kapkou medu dokážeš víc než se džberem syrovátky.

Nám dobro a nikomu zlo.

Zlému psovi tři kousky, dobrému dobré slovo.

Slíbíš-li hrstku, zatouží po vrchovatém voze.

Dej pokoj, a dají ti pokoj.

V noci se nemusíš bát strašidel, ale zlých lidí.

Mrzutý soused je horší než svrab.



O MOCI A VLÁDĚ:

Ať vládne medvěd nebo lev, ten i onen bere a žere.

Člověk je sám sobě málokdy pánem.

Staré hrady pamatují hodně zločinů.

Cestou vzhůru to bez předklonu nejde.

Před hrdým stůj zpříma, k ponížení se ochotně skloň.

Nenos hlavu vysoko, nebo si při pádu natlučeš nos.

Obře, nedělej se velkým, David tě porazí.

Vlci tě sežerou, budeš-li ovce.

Stojíš-li uprostřed, strkají do tebe ze všech stran.

Nebuď ovce, když tě Bůh stvořil beranem.

Velký strom- velký pád.

Velké řeky mají málokdy čistou vodu.

Plivneš-li proti větru, sliny ti vletí mezi oči.

Kdyby kočka měla křídla, bylo by málo vrabců.

Král potřebuje mnohem víc očí a uší než my.

I panské blechy koušou.

Když se pánovi zadře trn v řiti, jsou poddaní biti.

Řeka má ryby pro každého, ale jenom páni je loví.

Čím větší zámek, tím menší domky ve vsi.

Čím větší pták, tím větší hnízdo.

I na radnici sedávají krkavci.

Veškerá zámecká čeleď kulhá, když je pán chromý.

Radši si rozhněvat krále jako starostu.

Velcí páni- velké hříchy.

Když krahujci sněmují, brzy bude po malých ptácích.

Krásný stehlík nebo obyčejný vrabec , jestřábovi je to jedno.

Kdybys nelezl nahoru, nespadl bys dolů.

Na tvrdý kámen tvrdý klín.



O ZÁKONU A SPRAVEDLIVOSTI:

Zlu nejsnáze zabráníš na jeho počátku.

Dobrý soudce má levé ucho stejné jako pravé.

I soudce někdy najde svého soudce.

I soudcovy husy někdy poznají žalobcův chlév.

Trny škrábou ovce i vlky.

Čisté svědomí je nejlepší svědek.

Čisté svědomí se nemá čeho bát.

Špatné svědomí se bojí samo sebe.

Vodě a ohni lze utéct, svědomí nikdy.

Raději nespat kvůli nemoci než kvůli špatnému svědomí.

Svedený má půl viny.

Mlčíš-li k zločinům, podílíš se na nich.

Kde moc má právo, tam právo nemá moc.

Není na světě vody, která by umyla Piláty.

Zákon má pro pány nemálo únikových děr.



O MÍRU A VÁLCE:

Čert války spouští, Bůh je dopouští.

Když se schyluje k válce, zlý duch staví větší peklo.

Kdyby měli pořád dost sil, ještě dnes by Husy pálili.

Nepalte Husy, a nebudou husitské války.

Z hříchů panstva vzcházejí války.

Kde se lidi melou, může ti jít o žebra.

Buben housle přeruší.

Vlídná dlaň zmůže víc než pěst.

Zlé slovo zapálí plamen hněvu.

Vlčí hlad nasazuje lidem vlčí zuby a drápy.

Rychle uhas první jiskru roztržky, vyhneš se palčivému sváru.

I nepatrná jiskra zapálí ves.

Kdo do ohně fouká, brzy si vlasy sežehne.

Válk
y skončí, až příjde Boží království.

Války vyžerou zemi a sežerou lidi.

Války trvají určitý čas, válka s čertem nekončí nikdy.

Válka je pohanská robota.

Dva kohouti do jedného kurníku, z toho bude válka.

Být odvážný a zmužilý je snadné, když je po válce.

Ve válce je hodný s nehodným bit.

Co mír nahromadi, válka hlady sežere.

Každá válka má svůj konec, ale válka v srdci nikdy.

Po válkách přicházejí nemoci.

Válka v zemi zkazí méně než válka v domě.

Kde je válka v domě, anděl vyletí oknem.

Kajícník vede den co den válku sám se sebou.

V duši je stále válka mezi čertem a andělem.

Velké války ať si radši králové sami proti sobě vedou.



O BOHU A NÁBOŽENSTVÍ:

Betlémská hvězda svítí i pastýřům, nejen třem králům.

O pomoc volej Boha, svět je hluchý.

Kdo chudákům půjčuje, tomu Bůh úročí.

Klidný spánek je boží dar.

Boží ruka zraní, ale také zhojí.

Když líný prosí, Pán Bůh dřímá.

Bůh naše motlitby nepotřebuje.

Dobré skutky jsou nejschopnější kazatelé.

Je zbožný jako kocour u tvarohu.

Co není z desatera božích přikázání, to je zákon z pekla.

Peklo pány i kmány do jedné díry hází.

Satan nemá nikdy dost.

Čím větší rámus, tím milejší je ďáblovi.

Ďáblovy pasti se očím líbí.

Ďábel slídí a čmuchá i kolem klášterních vrat.

Kdo jednou nohou vstoupí do hříchu, brzy je v něm oběma.

Co utrhneš Bohu, to ti shrábne čert.

Na hříšné cestě se často ohlížej, jak daleko za tebou je čert.

Kdo dělá čertu dobře, tomu čert peklem zaplatí.

S čertem nejsou žádné špásy ani žerty.

Kde čert pobyl, tam to spoustu let smrdí.

Čert je černý, smrt je bílá, ten chce duše, ta chce těla.

Čím víc dětiček je u stolu, tím více otčenášů náš Pánbůh slyší.

V peníze jich věří víc než v Boha.

Před každým začátkem pohovořme s Bohem.

Boží metla má ostré konce.

Boží metly švihají i krále.

Bůh zve na svou hostinu chudé i bohaté.

Bohu služ nejen v kostele, ale i doma.

Drž se pevně boží ruky, ta nikoho nepustí.

Drž se Boha  v dobrých časech , aby ses k němu nebál v tísni.

Bůh si nenechá nahlížet do nebes, to učí Babylonská věž.



O JISTOTĚ A NEJISTOTĚ:

Drž se staré cesty, neznáš-li novou.

Dobrý kočí se drží známé koleje.

I železná obruč po delší době praskne.

Všechno má svůj konec: švec i kopyto.

Všechno má svůj konec- a klobása má dva.

Smrt máš jistou, hrob ne.

Pěkné počasí a dobré počasí není vždy jedno a totéž.

Uši věří cizím ústům, oči samy sobě.

Věřit snům je jako mlhu do pytle lovit.

Pochybnosti jsou morem pro duši.

Dřív bílé zčerná, než černá zbělá.

Není všechno máslo,co se maže.

Lepší vrabčátko v hrsti než koroptev v polích.

Lepší než slíbená vánočka je podaný kousek chleba.

Zakopnout může i ten nejspolehlivější kůň.

Po kapkách se vyprázdní i největší sud.

Tupým nožem se snáz řízneš než ostrým.

Žádný potok se nevrací do pramene.

Z pecky není za tři dny jabloň.

Kdo se k tobě příliš má, může mít v soudku dvojí pivo.

I na malou chaloupku boží slunko svítí.

Jedlička vesele roste a neví, bude-li žerdí praporu, nebo břevnem šibenice.

Lidé dělají kalendář, Bůh počasí.

Slib má jenom nohy, teprve dar má i ruce.

Čím hlubší brázda, tím delší klas.

Když houstnou mraky, nemusí ještě pršet.

Chceš-li zamést schody, začni odshora.

Chceš-li psa bít, hůl najdeš v každém koutku.



O VÙLI A NUTNOSTI:

Zvon zní podle toho, jak do něj biješ.

Dávej hlohu hnoje, kolik chceš, meruňky mít nebude.

I ta nejlepší kosa se musí naklepat.

Pouta zůstanou pouty, i kdyby byla zlatá.

Ještě se nemusí zbourat chlívek, když koza chcípla.

Ran na srdci se musíme dotýkat citlivými prsty.

I nejtlustší led musí roztát.

I nejtemnější mračna zažene slunce.

Kdo má za sousedy vlky, ať nedrží ovce.

Když je bolavý malíček , bolí tě celá ruka.

Co se jako vůl narodilo, z toho kráva nikdy nebude.

Hoď kočku, jak chceš, pokaždé dopadne na vlastní nohy.

Smetana všude vystoupí na povrch.

Kdo vymetá saze, začerní si ruce.

Kde se tesá dřevo, tam lítají třísky.

Ani rtny nejsou na světě zbytečné.



O OSUDU:

Plátno neví, bude-li plínkou nebo rubášem.

Jedno je dopředu jisté:na konci je smrt.

Je-li to osud, i o žních na slunci zmrzneš.

Koho má potkat neštěstí, ten si v posteli zláme vaz.

Z kolébky do hrobu, takový je náš osud.

Osud je železný pán.

Věštec sám svůj osud nezná.

Svému osudu nikdo neuteče.

Kruť se, jak chceš, z kleští osudu se nedostaneš.

Osud tě potká na každé cestičce.



O ČASE:

Všechno má svou míru a svůj čas.

Zastavit se můžou hodiny, čas nikoliv.

Na každém začátku buď pamětliv konce.

Žádný pták nezpívá dřív, než dospěje.

Ranní deštík a nevěstin pláč trvají stejně dlouho.

Čím starší housle, tím krásnější zvuk.

Staří lidé chválí staré časy.

Ani staré časy nebyly vždycky medové.

Staré časy, staré pověry.

Čas žlutí listy a bělí vlasy.

Čas zhojí i nejhorší rány.

Kdo nepříjde včas, ať bere zbytky.

Kdyby člověk všechno věděl předem, nikdy by se nestalo žádné neštěstí.

Nevzdávejme se krásné naděje, že se vrátí zlaté časy.

Roky odcházejí a my s nimi.



O SMRTI:


Smrt se neptá kalendáře.

Žádná bylinka proti smrti nepomůže.

Který z božích darů je nad pokojnou smrt?

Buď stále k smrti přichystán, možná dnes budeš zavolán.

Každý umíráček o o naší smrti zpívá.

Mrtvému se všude dobře leží.

Přiznání ulehčí umírání.

Kvůli pěknému hřbitovu se nikomu umřít nechce.

Smrt a zima jsou nemilosrdné ženské.

Smrt to má na zámek stejně blízko jak do podzámčí.

Smrt u nikoho nehledí na šaty ani na stav.

Mrtvý může živým otevřít oči.

Kdo v hrobě spí, toho žádné jařmo netlačí.

Dobré skutky jsou nejhezčím pomníkem nebožtíkům na hrob.

Lepší je růže sázet živým do duše než mrtvým na hrob.

Smrt si s náfukou vytře řiť.

Ani lékař smrti nevyklouzne.

Radši být deset let chudý než jeden jediný rok nemocný.

Radši k pekaři než k lékaři.

Poslouchej lékaře dřív, než ho budeš potřebovat.

Nemocného bijí tři pruty: Bolest, zanedbání a lékařova mzda.

Nemoc přicválá na koni a pryč leze po čtyřech.

Prd je lékařem chudého.

Trpělivost je nemocnému nejměkčím ložem.

S malou lžící déle chutná.

Zuby  s bolestí přicházejí i odcházejí.

Radši zdravý spát na hromadě kamení než nemocný ležet na prachovém peří.

Nemocnému pánu nepomůže, že je lože hedvábné.

Žádná bylina nepomáhá od všeho trápení.

Lékárnám se smrt směje stejně hlasitě jako babkám kořenářkám.

S prázdnýma rukama ze světa půjdeš, ledaže by ti dali růženec nebo modlitební knížku.

Smrt se dostane i přes železné dveře.





























 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




















































































 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář