Jdi na obsah Jdi na menu
 

Vzhůru k nebesům

11. 1. 2012



Nabereme rychlost ladně,
prachů bude jako máku,
chci po sobě  neodkladně,
fotky nebes, taky ptáků.

K čemu dobré připoutání,
od letušek vnímám  léčku,
vůbec v ničem nezabrání,
plesknutí jim po zadečku.

Můžou kvičet jako prase,
pokud brání v povolání,
udělám to klidně zase,
přizvednu jim bodík tání.

Musíme si zapnout  pásy,
pilot  křičí:   PARÁDAAA,
vstávají nám hrůzou vlasy,
Boeing  hodil  na záda.

Pro mnohé to  banalita,
 je  pán Bůh s námi,
po  tom jak tu šéfik  líta,
 problém s dutinami.

Posádka  nervama hnula,
víc  se k oknu přisunu,
proč ten rozhlas nevypnula,
co  kecaj  o tajfunu?

Každý občan  sedí ticho,
tupě z toho kouká ven,
vyprázdnilo se mu břicho,
Bible říká: postní den.

Víte, jak to tady chodí,
pokud zítřek vidím světle,
paní  na mě něco hodí
a krček  je  krásně v teple.






letadlo.jpg





Proč ten pán tak zelená,
otázkou se ptaly děti?
Možná jenom trému má,
přitom srdce ve voleti.

Důchodce dal svoje love,
je to stařík rudolící,
rád by poznal něco nové,
přípravu má  na mrtvici.

Krásné snímky fotím hned,
neškodný můj aparát,
jak jsou tady všichni DEAD,
smrtka je jim kamarád.

Chlapi, ženské  a též děti,
U WeCka  je dlouhá řada,
letoun nějak divně letí,
hovnu jedno, kde to padá.

Blednout vidím majitelku,
stačí drobný  poryv větru,
proč mu dělá  cvičitelku?
Yorkshir letí třicet metrů.

Dole koukám  na padáky,
posádka to vzala šupem,
též  nečekám na zázraky,
po čase jsem zase hňupem.

V kabině jsem chvíli slídil,
tak to by jsme teda měli,
Gyver  to  je velký  břídil,
jeden padák zapomněli.

Profík  se tu uvnitř pere,
éro velmi zdatně cvakám,
Jedna věc mě tady sere,
na ty druhé z výše kakám.

Své jméno  si pošramotím,
na zem spadnu  druhý,
když ten kráter neodfotím,
aspoň nejsem tuhý.

 












Proč ten pán tak zelená,
otázkou se ptaly děti?
Možná jenom trému má,
přitom srdce ve voleti.

Důchodce dal svoje love,
je to stařík rudolící,
rád by poznal něco nové,
přípravu má  na mrtvici.

Krásné snímky fotím hned,
neškodný můj aparát,
jak jsou tady všichni DEAD,
smrtka je jim kamarád.

Chlapi, ženské  a též děti,
U WeCka  je dlouhá řada,
letoun nějak divně letí,
hovnu jedno, kde to padá.

Blednout vidím majitelku,
stačí drobný  poryv větru,
proč mu dělá  cvičitelku?
Yorkshir letí třicet metrů.

Dole koukám  na padáky,
posádka to vzala šupem,
též  nečekám na zázraky,
po čase jsem zase hňupem.

V kabině jsem chvíli slídil,
tak to by jsme teda měli,
Gyver  to  je velký  břídil,
jeden padák zapomněli.

Profík  se tu uvnitř pere,
éro velmi zdatně cvakám,
Jedna věc mě tady sere,
na ty druhé z výše kakám.

Své jméno  si pošramotím,
na zem spadnu  druhý,
když ten kráter neodfotím,
aspoň nejsem tuhý.